1996 - 2000
1996 – Radenín „STŘEDOVĚK“
Účast: 30 dětí + 3 praktikanti + 4 praktikantky + 5 dospělých = celkem 42 osob
Cesta na tábor: nejspíš vlakem přes Tábor do Chýnova a dál pěšky až na tábořiště (7 km), táborové věci jsme určitě přivezli autem s vlekem až do tábora.
Ubytování: měli jsme pronajatou táborovou základnu od skautů ze Sezimova Ústí – v lese na samotě u rybníka za obcí Radenín, asi 7 km od Chýnova (okres Tábor)
Klasické skautské tábořiště – dřevěný srub, podsadové stany, latríny v lese, armádní stan. Voda se musela dovážet autem z nejbližší obce (Radenín) a od auta ještě cca 500 m odpojeným vlekem, protože auto se až do tábora po deštích nedostalo.
Myli jsme se v malinkém potůčku, rybník byl bahnitý a pro koupání nepoužitelný. Teplou sprchu jsme si domluvili 2 x za tábor v dětském domově v Radeníně.
Součástí tábora byla taky krytá jídelna – terasa u srubu, která nás zachránila před nepřízní počasí.
Součástí nájemní dohody byla i pomoc s bouráním, takže naši silní muži strávili poslední víkend při bourání tábora s místními skauty.
Vaření: kuchyň byla v pěkném dřevěném srubu, byla tam velká táborová kamna na dřevo, kotel na teplou vodu a dva PB vařiče, troubu jsme tentokrát neměli.
Nakupovat se jezdilo na kolech do Radenína, autem do Chýnova (10 km) nebo do Tábora (15 km).
Jídelníček byl inspirován středověkou kuchyní, úspěch měla zejména závěrečná středověká hostina, na které jsme si upekli celé prase na rožni.
Celotáborová hra: „CESTA DO STŘEDOVĚKU“
Objevné cesty do Středověku se zúčastnili BOROVANÉ z Borových Lad, LUČANÉ z Pampeliškové louky, SKALÁCI z Vysoké Skály, VODŇANÉ z Vodňan a HVĚZDONICOVÉ z Nebeské Lhoty.
Tím ale krásná jména nekončila – každý jsme dostali svoje středověké jméno s přídomkem a s tím jsme prožili celý tábor – pro ilustraci uvedu některá zvlášť vydařená: Leontýnka Chrpa, Karmela Paluňka, Zdislava Palónia, Blanetka Tára, Adek Tatráš, Jacek Valtýn, Tomislav Chruzoš, Terezie Palkýra a nezapomenutelný Fridolín Kolombín – tak kdo se poznal?
Při závěrečné slavnosti byli všichni účastníci výpravy povýšení do rytířského stavu.
Táborový oděv: měli jsme krátké bílé řízy (ponča), na přední straně byla zlatá šesticípá hvězda v modrém poli (podobně jako na Lipně).
Navštívená místa
Choustník – návštěva hradu a výrobny bramborových lupínků Bohemia
Bechyně – cesta vláčkem, Hasičské muzeum
Chýnov – návštěva známých jeskyní
Tábor – prohlídka města
1997 – Luž „PLANETÁRIUM“
Účast: 33 dětí + 3 praktikanti + 5 praktikantek + 6 dospělých = celkem 47 osob
Cesta na tábor: na Luž jsme si objednali autobus, který nás dovezl až k chatě
Ubytování: pěkná chata kralupských skautů v Horní Světlé pod Luží – v Lužických horách
Měli jsme zapůjčenou celou chatu s 26 lůžky v několika pokojích. Chata se využívá i pro zimní provoz, takže je plně zařízená – kuchyně, WC, umývárny i se sprchami. Kolem chaty je prostorná louka, ale stany se tady stavět nesměly (CHKO). Byli jsme ubytováni v pokojích, ale celý tábor jsme spali venku na louce. Snad jen na jedinou noc jsme se museli přemístit do chaty.
K dispozici byla i klubovna, kde se konaly jen přípravné schůze vedení. Veškerý program probíhal venku, jen jediný deštivý večer jsme se uchýlili do klubovny na chatě.
Vaření: vařilo se v pěkně zařízené kuchyni na chatě, kde bylo vše potřebné. Dokonce v dřezu tekla i teplá voda – no luxus. Pro pečivo jezdili naši praktikanti na kole do Dolní Světlé, na větší nákupy se jezdilo autem do Cvikova.
Celotáborová hra: „PLANETÁRIUM“
Cestovali jsme vesmírem po různých planetách s podivnými názvy jako např. VÝLETA, LENGVIDŽA, VODOLKA, SKARABEUS, OLYMPA, AMBULA, THÁLIE, MÉDIA, NARUBY, EKOLA, PÍKA…
Všichni jsme byli SLUNCOVÍ LIDÉ a na neznámých planetách jsme se setkávali s různými úkoly…
Táborový oděv: jako Sluncoví lidé jsme měli všichni žlutá trička, na která jsme si barvami na textil namalovali symbol slunce, trička jsme nosili i na výlety.
Navštívená místa:
Vzhledem k tomu, že náš tábor byl téměř na státní hranici s Německem, tak jsme samozřejmě vyrazili také na pár výletů za hranici. Všichni měli cestovní pasy, ale nikde nás nekontrolovali.
První výlet do Německa - Krompach (chráněné tisy), Kurort Oybin (hrad), Hvozd (hraniční vrchol)
Druhý výlet do Německa – Krkavčí kameny (skalní město), Kurort Jonsdorf
Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor přímo na státní hranici (kousek nad táborem) – tady jsme museli počkat na východ slunce, abychom konečně mohli jít spát… (byli jsme totiž na planetě NARUBY)
Jedlová – rozhledna s restaurací, oblíbený cíl výletu
Tolštejn – zachovalý hrad cestou na Jedlovou
Milštejn – zbytky hradu uprostřed lesů, cestou Sirný pramen, Antonínovo údolí
Horní a Dolní Světlá pod Luží – krásné lužickohorské obce s roubenými chalupami
1998 – Puchverk „TAJEMSTVÍ RODU PUCHVERKŮ“
Účast: hodně účastníků se nám přesouvá z kategorie dětí do kategorie dospělých – takže letos:
27 dětí + 2 praktikanti + 2 praktikantky + 12 dospělých = celkem 43 osob
Cesta na tábor: vlakem do Klatov, z Klatov jsme měli objednaný autobus
Ubytování: letos jsme vyzkoušeli další základnu kralupských skautů u malé osady PUCHVERK, blízko městečka Kolínec (okres Klatovy)
Táborovou základnu tvoří pěkný srub, který se využívá celoročně, podsadové stany, vlastní koupaliště v areálu, napájené protékající říčkou Ostružnou. Ve srubu jsme využívali jen kuchyň, kadibudky byly v lesíku, umývárna s tekoucí vodou byla venku v dřevěném přístřešku. Ve srubu se dalo i spát, ale to jsme nevyužívali. Stanů bylo dost.
U srubu byla prostorná zastřešená jídelna / klubovna, kde se odehrávala většina táborového života.
Vaření: vařilo se v pěkně zařízené kuchyni ve srubu, kde byl i chladný a bezpečný sklad na potraviny. Voda tam asi byla taky, ale nádobí se mylo venku v lavórech.
Na nákupy se jezdilo do Kolínce, kde byl i dobře fungující velkosklad ovoce a zeleniny a dobrá masna.
Celotáborová hra: „TAJEMSTVÍ RODU PUCHVERKŮ“
Východiskem hry byla smyšlená pověst o Kazimírovi, Lidmildě a jejich prokletí (dodnes straší v kraji na „zlaté svini“). Naším cílem bylo dobrými skutky odčinit Kazimírovy hříchy a zbavit tak kraj prokletí – no, snad se nám to nakonec podařilo…
Každý den začínal hranou scénkou podle příběhu z Deníku rodu Puchverků, příběhy se vymýšlely aktuálně vždy večer před tím – reagovali jsme tak na aktuální potřeby táborového programu, ale bylo to dost náročné… Na druhou stranu měli vedoucí při vymýšlení příběhů hodně veselé (a někdy taky hodně dlouhé) večery. Jednu noc prožily nejstarší děti na zřícenině Kašovice. Bez dozoru. A vrátily se....
Navštívená místa:
Kašovice – zřícenina hradu kousek od tábora
Kolínec – malé městečko, oblíbený cíl nákupního výletu
Výlet přes Svatobor (rozhledna) do Sušice
Sušice – muzeum výroby sirek SOLO
Výlet na Šumavu – z Antýglu (starý šumavský statek – výletní místo) podél Vydry do Sušice
Výlet na hrad Velhartice
Rabí – prohlídka hradu, ukázka sokolnické práce
Klatovy – katakomby, středověká lékárna, vyhlídková věž kostela na náměstí
1999 – Žumberk „STARÉ POVĚSTI ČESKÉ“
Účast: letos jsme měli dva skalní členy na vojně, ale táboru věnovali alespoň vojenskou dovolenku:
31 dětí + 2 praktikanti + 10 dospělých = celkem 43 osob (+ na týden navíc 2 vojáci)
Cesta na tábor: vlakem do stanice Zaječice, dál pěšky do Žumberka,
Ubytování: měli jsme pronajatou základna pardubických skautů – u malého městečka ŽUMBERK, ve Východních Čechách (okres Chrudim)
K dispozici jsme měli skautský srub, ve kterém byla kuchyně, 2 x splachovací WC a dvě umyvadla – což bylo pro nás nedostačující - tak jsme měli vytaženou hadici z okna na louku a tam jsme si zřídili provizorní umývárnu. Hned u srubu byla navíc betonová požární nádrž, ve které se dalo i koupat.
Vedoucí bydleli v podkroví srubu, ale většinou se spalo venku pod hvězdami. Děti spaly ve stanech, které jsme si postavili na louce u srubu. Stany nebyly součástí základny, museli jsme si sehnat vlastní. Staré turistické už většinou dosloužily, tak jsme dokoupili pár nových a doplnili je z vlastních rodinných zásob.
Vaření: vařilo se v kuchyni ve srubu, kde byla i lednice a bezpečný sklad na potraviny – takže luxus. V kuchyni tekla pitná voda z kohoutku, byl tam i elektrický bojler na vodu na nádobí a jedna sprcha.
Vařila se staročeská kuchyně, rohlíky k snídani nám rostly na stromě kousek od tábora…
Pro pečivo se chodilo do Žumberka, na větší nákupy se jezdilo do Chrudimi.
Celotáborová hra: „STARÉ POVĚSTI ČESKÉ“
Družstva byla nazvána podle světových stran. Jako kostýmy sloužila doma vyrobená bílá roucha. Hra byla motivovaná životem a zvyklostmi našich předků v době Praotce Čecha nebo kněžny Libuše. Vedle klasických sportovních her jsme si vyzkoušeli například pečení chleba na ohni nebo výrobu dezertu z nasbíraných lesních plodů. Na tomto táboře nechyběly ani výtvarné aktivity. Zdobili jsme si svá roucha námi vyrobenými „tiskátky.“ Seznámili jsme se s pohanskými bohy a jejich vlastnostmi a rituály jejich uctívání. Samozřejmě nechyběla ani strašidelná noční hra a orientační a stopovací hry. Celkem dobře jsme se seznámili i s místními domorodci při hře se zadanými úkoly, které měly být vyřešeny ve vesnici. Seznamování nejvíce pomohl úkol obkreslit co největší nohu. Zásluhy jednotlivých staročechů byly znázorňovány pomocí hliněných korálků, které se umisťovaly na provázek.
Zajímavostí tábora 1999 bylo zatmění slunce, které jsme pozorovali 11. srpna.
Navštívená místa:
Žumberk - příjemné městečko (městys) ve východních Čechách nacházející se blízko Chrudimi. Je tady pěkná zřícenina stejnojmenného hradu a barokní kostel na návsi. K osvěžení nám sloužily zatopené lomy, ve kterých byla průzračná, ale zato hodně studená voda. Vedoucí se tam chodili v noci koupat, ale děti jsme tam radši nebrali.
Chrudim – celodenní výlet do největšího města v okolí s krásným historickým centrem, navštívili jsme zdejší Muzeum loutek
Slatiňany – návštěva zámku s hippologickou expozicí (muzeum věnované koním)
Chrast u Chrudimi – hezké městečko
Luže – historické městečko s vyhlášenou léčebnou, zřícenina gotického hradu Košumberka, ranně barokní poutní kostel zasvěcený Panně Marii, Pomocnici Křesťanů
Navštívili jsme 3 skanzeny lidové architektury - Veselý kopec, Staré Hamry a Hlinsko
2000 – Jeseníky „CIRKUS“
Účast: 25 dětí + 1 praktikant + 11 dospělých = celkem 37 osob
Cesta na tábor: dlouhou cestu jsme jeli samozřejmě vlakem - dojeli jsme do Rýmařova a dál už jsme museli pěšky až do tábora
Ubytování: v Jeseníkách jsme si pronajali vybavenou táborovou základnu, tentokrát nikoli od skautů, ale od Pionýrů. Byla to klasická táborová základna s letní kuchyní v dřevěné boudě a s podsadovými stany. Jediným luxusem byla tekoucí voda, přivedená hadicí z nedaleké studánky až do tábora. Tábor byl postavený u městečka Rýmařov, na poměrně svažité louce, těsně pod svahy Jeseníků, v nadmořské výšce cca 700 m n.m.. V lese byla klasická společná latrína ze dvou klád, což některé mladší táborníky dost překvapilo. Ani my starší už jsme se s tím dlouho nesetkali.
Vaření: vařilo se v klasické táborové kuchyni, na kamnech, pitná voda tekla z kohoutku.
Nakupovat se jezdilo autem do Rýmařova, ale auto se nedostalo až do tábora, takže všechny věci se musely tahat z auta ještě cca 200 m do poměrně strmého kopce.
Celotáborová hra: „CIRKUS ZVERIMIX“
Byli jsme na klasické cirkusové štaci…
Byli jsme rozděleni na jednotlivé cirkusové rodiny s originálními názvy: UŠKRCENÁ OPICE, BEZNOHÝ MEDVĚD, HBITÝ LEV, DRSNÝ TYGR A ŽÍZNIVÁ BLECHA.
Také jednotliví cirkusáci měli originální cirkusová jména.
První dva dny tábora jsme prožili v holinkách, protože právě skončilo šestitýdenní období dešťů a bylo poměrně blátivo. Ale my jsme měli tzv. cirkusáckou kliku – na náš tábor se vyčasilo a my jsme se mohli věnovat důkladnému poznávání Jeseníků.
Měli jsme i pár horkých dnů, které jsme strávili u Rýmařovského rybníka.
Navštívená místa:
Podařilo se nám sehnat místního soukromého autodopravce, kterého jsme několikrát využili pro přiblížení na výchozí místa výletů – tak se nám podařilo projít značnou část Jeseníků. Po jesenických horách jsme nachodili úctyhodných 88 km se značným převýšením.
Rýmařov, Stará Ves u Rýmařova
Praděd – nejvyšší vrchol Jeseníků – 1492 m n.m.
Údolí Bílé Opavy – pěkná stezka s mnoha lávkami a žebříky
Alfrédka – známá turistická chata na úpatí Jeseníků
Karlov pod Pradědem - Mravencovka – Jelení – Na Vyhlídce
Anenská Huť
Ztracené skály – Škaredá jedle – Jelení studánka
Sedlo skřítek
Anenská Huť