Kdo jsme

TOM Vodolka, člen Asociace TOM číslo 21109

Turistický Oddíl Mládeže z obce Odolena Voda

Turisťák je skupina lidí nadšených pro turistiku a pobyt v přírodě. Najdete mezi námi početnou skupinu dospělých vedoucích, která se stará o celoroční činnost oddílu určeného pro děti školního věku. Všichni společně se rádi spolu setkáváme v průběhu roku, jezdíme na výlety a na tábor.

Turisťák, to je: parta kamarádů, výlety za přírodními i kulturními zajímavostmi České republiky, hodně her a zábavy, poznávání přírody, sebe samotného i druhých, … ale i spaní ve spacáku, vaření na liháku, puchýře z nových pohorek, bloudění s mapou i bez mapy, oblíbené zkratky-prodlužky, večery u ohně s kytarou, humorné převleky a scénky, bájné historky, horské vrcholy i podzemní chodby, pláštěnka i plavky a především: náhradní ponožky!

Turisťák (neboli Turistický oddíl mládeže – T.O.M.) funguje na Vodolce (neboli v Odoleně Vodě) nepřetržitě přes dvě desetiletí. Současný tým vedoucích (ačkoli mnozí tou dobou byli ještě dávno na houbách) se začal formovat již v roce 1988. Postupně se doplňoval o další nadšence a především vlastní „odchovance“, přečkal všechny změny, které doba přinesla, a udržuje činnost oddílu do dnešní doby. Ačkoli jsme vždy byli hlavně tím naším „Turisťákem“, v průběhu let jsme patřili mezi sportovní oddíly TJ Aero a později mezi zájmové kroužky ZŠ Odolena Voda. V současné době fungujeme jako člen Asociace Turistických Oddílů Mládeže (A-TOM).

Za tuto dlouhou historii se celkem ustálily hlavní pilíře naší celoroční práce:

• každotýdenní schůzky,

• víkendové výlety a

• 14denní letní stanový tábor.

Na schůzkách se jedno odpoledne v týdnu scházejí zvlášť mladší turisté (děti od 2. do 5. třídy ZŠ) a starší turisté (děti od 6. do 9. třídy ZŠ) pod vedením vedoucích, příp. i s pomocí odrostlých členů - praktikantů (SŠ mládež od 15 do 18 let). Podle počasí probíhá schůzka ve vnitřních prostorách školy nebo venku. V počáteční historii našeho oddílu jsme dokonce mívali i vlastní klubovnu, než byla přebudována ke „společensky bohulibějšímu“ záměru, a to na sportovní hospodu. Čas schůzky bývá naplněn pestrým programem – od poznávání přírody, učení turisticko-tábornickým dovednostem (např. práce s mapou, vázání uzlů, morseovka, šifry ad.), her pohybových, naučných, společenských, sebepoznávacích i skupinu-stmelujících, dramatických až po výtvarné aktivity nebo sportovní činnosti. Mladší turisté každoročně na schůzkách sbírají body do tematické celoroční hry. Schůzky mohou občas mít i různé speciální cíle jako např. výlet na kolech, opékání buřtů, výlet na výstavu, do bazénu, do čajovny, do kina …

Víkendové výlety s turisťákem jsou pořádány v pravidelných termínech, bývají to dva podzimní a čtyři jarní výlety:

• podzimní prázdniny – 3-5 dní, většinou na horách (konec října)

• mikulášský víkend (začátek prosince)

• první jarní víkend (konec března či začátek dubna)

• májový prodloužený víkend (začátek května, často prodloužený o st. svátky)

• předtáborové soustředění (červen)

• vodácký víkend – jen pro vybrané starší členy (nejčastěji červen)

Na výlety jezdíme od pátku do neděle a pokud nám kalendář nadělí nějaký státní svátek, tak je rádi prodloužíme na více dní. Vyrážíme vždy v plné turistické výzbroji a výstroji – sportovním oblečení a v pevných botách - s velkým batohem, ve kterém nesmí chybět spacák, karimatka, ešus, lžíce a malý lihový vařič „H“. Jezdíme tam, kam nám hromadná doprava dovolí, a zbytek dojdem pěšky. Ubytovací zázemí nám poskytují školy, domy dětí a mládeže, sokolovny, klubovny spřízněných oddílů, ale i horské chalupy. V naší historii lze dohledat i přespání v mateřské školce, ve srubu zálesácké základny či sportovní hale. Místo výletu vybíráme s ohledem na zajímavé turistické cíle v okolí, a vždy doufáme, že nám počasí bude přát a většinu dne strávíme  venku na výletě nebo návštěvou kulturních zajímavostí (muzea, hrady a zámky, rozhledny, skanzeny ...). Snídaně připravují vedoucí pro všechny hromadně. Oběd si obvykle děti vaří po dvojicích přímo na výletě v přírodě (v ešusech na vařičích si ohřejí konzervu, polévku či namažou chléb pomazánkou). Potkáte-li někdy na svých cestách shluk lihových vařičů, zabírajících šíři turistické cesty v délce několika desítek metrů, tak to patrně bude náš turisťák na výletě! Večeři opět uvaří vedoucí nebo někdy objednáme jídlo v blízké restauraci či je rovnou zahrnuto jako součást ubytování. Večery na výletech bývají plné her a soutěží, většinou má i celý víkend jednotné herní téma (např. sjezd cestovních kanceláří, kerkonošské pohádky, vynášení zimy, školení čertů a andělů, vzpomínky na Afriku, Hollywood ...).

Vrcholem celoroční práce turisťáku je letní stanový tábor, na kterém se sejdou děti i vedoucí, kteří se celý rok potkávali na schůzkách a výletech. Jezdíme každoročně na 14 dní v srpnu a plně vybavenou táborovou základnu si půjčujeme od podobně laděných oddílů – skautských, turistických či pionýrských. Našemu turistickému založení plně vyhovuje, že můžeme každý rok zabydlet novou základnu a s ní poznat i další zajímavou oblast naší republiky. Tábořiště se sobě v mnohém každý rok podobají – malebné přírodní zákoutí, odlehlé od civilizace, často bez elekřiny a telefonního signálu. Nezbytný půlkruh z podsadových stanů, ohniště, vybavená zálesácká kuchyně s kamny, dřevěná jídelna či velký armádní stan, hřiště, kadibudky v lese a umývárna na potůčku, a teplou sprchou (pokud si vodu ohřejete).… Ale v  mnoha detailech je naopak každá základna funkčně vymyšlena a zabydlena svým vlastním způsobem – totem či stožár, dřevěná brána či strážní věž, vyřezávaná dřevěná křesla u ohně, tee-pee, někdy v těchto podmínkách dojde i pečící troubu! Turisťácké tábory se vyznačují každoročně dlouho dopředu připravovanou celotáborovou hrou, která bývá dětem odtajněna již v červnu na předtáborovém soustření. Z naší více než dvacetileté táborové historie lze vyčíst témata jako např. Čína, Sherlock Holmes a detektivka, Emil Holub a Afrika, Planety, Strašidla, Indiáni, Staré pověšti české, Keltové, Rožmberkové ad. Děti bývají rozděleny do 4 družstev a 3 věkových kategorií a průběhu tábora se potkávají mezi sebou jako týmy i jednotlivci. Během tábora obvykle podnikneme 4-5 celodenních výletů, příp. i pár půldenních. V některých letech došlo i na přespání mimo tábor, ať již v rámci osobní zkoušky odvahy nebo na puťáku. Dny v táboře probíhají ve znamení her, soutěží, sportovních i tvořivých činností (neopomenutelným táborovým suvenýrem se stala batikovaná trika). To vše v rytmu táborového života, do kterého nezbytně patří budíček za zpěvu a zvuků hudebních nástrojů, rozcvička, mytí v potoce, jídlo z ešusu, pomoc v kuchyni, příprava dřeva na oheň, lenošení na louce či ve stínu stromů o poledním klidu, večerní sezení u ohně a zpívání s kytarou, noční hlídky atd.

Každoroční zájem malých turistů a ochota těch velkých obětovat pro ně svůj čas, energii i nápady, nám dávají naději, že turisťák na Vodolce bude fungovat i nadále.

A proč že to všechno podnikáme? Tak třeba proto:

• že je to zábava a že je nám spolu dobře

• že jsme někteří na turisťáku vyrostli a našli jsme tu kamarády na celý život

• že si v přírodě odpočineme a načerpáme nové síly

• že nás baví práce s dětmi a věříme, že smysluplné naplňování jejich volného času má svůj velký význam

• že turistika je hodně příjemný pohyb, někdy (třeba při dobíhání posledního vlaku po celodenním výletu) dokonce i sport

• že nás baví občas zahodit výdobytky moderní doby a přežít ve skromných podmínkách (ovšem otevřená cukrárna na výletě potěší i při vší skromnosti!)

• že rádi usínáme pod hvězdami a ráno běháme bosí po orosené louce

• že nám moc chutnaj táborové bramborové krokety se špenátem a vdolky s tvarohem

• že nás baví po letech společně vzpomínat (resp. spíše zapomínat), kde že jsme to tenkrát byli

• že víme, že 27 kilometrů je nejideálnější délka turistického výletu!

...